Dvě novely z raného období tvorby anglického avantgardního spisovatele dvacátých let, kritika a esejisty, kterými se stal známým ve světové literatuře a v nichž v satirickém a ironickém vyprávění zpracovává fantasticko-absurdní náměty, přičemž se nevyhýbá i hlubším etickým problémům. V první novele (Dáma v lišku, 1922) zachycuje nečekanou proměnu mladé krásné ženy v lišku, její postupné odlidšťování i reakce jejího milujícího manžela. Druhá (Člověk v zoologické zahradě, 1924) s humorem líčí situaci člověka, který se nabídne zoologické zahradě jako exemplář homo sapiens a který chce izolací od lidí, v kleci v pavilónu lidoopů, řešit své citové problémy.